|
| |
|
| |
|
|
The Phenomenon of the "Intellectual Dark Web"
Drake, Daniel ; Miessler, Jan (vedoucí práce) ; Lütke Notarp, Ulrike (oponent)
Tato práce se zabývá tématem "Intelektuálního Dark Webu" - údajného uskupení akademiků, autorů a dalších osobností, jejichž názory jsou považovány za kontroverzní. Vzhledem k nedostatku akademické literatury práce objasňuje pozadí, z něhož termín vzešel a zjišťuje, zda je skupina jako celek koherentní. Výzkumná část práce je rozdělena do dvou fází. V první jsou tři nejvýznamnější aktéři (Jordan Peterson, Sam Harris a Ben Shapiro) podrobeni kritické diskursivní analýze, z níž vzejde pět opakujících se témat. Jsou jimi identita, svoboda slova, opozice vůči levici, opozice vůči elitám a apel na rozum. Následně je analyzováno deset vzorků tvorby každého z autorů s cílem zjistit, zda je oněch pět témat přítomno napříč časem a různými typy mediálních formátů. Největší překryv byl zjištěn u proti levicové rétoriky, byť se současně ukázalo, že mezi aktéry existuje jemný rozdíl ve vnímaní slova "levice". Podobné závěry byly učiněny i v případě tématu identity a odporu k elitám. Analýza také ukázala, že kromě zjištěných společných témat se každý z autorů zaměřuje na různé jiné oblasti, v nichž vzhledem k jejich odlišnému ideologickému, a především náboženskému přesvědčení nelze předpokládat takovou shodu.
|
|
|
Role médií v hnutí za svobodu slova na univerzitě v Berkeley
Pánková, Tereza ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Bakalářská práce Role médií v hnutí za svobodu slova na univerzitě v Berkeley pojednává o událostech z roku 1964, kdy se Berkeley stalo centrem amerického politického aktivismu. Studentům Berkeley bylo tehdy univerzitní administrativou zakázáno na kampusu provozovat veškeré politické aktivity. Svými protesty se studenti Kalifornské univerzity snažili rozhodnutí administrativy zvrátit. Účastníkům hnutí se nakonec podařilo vedení univerzity přesvědčit a jejich politické svobody byly navráceny. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. První stručně charakterizuje toto studentské hnutí, jeho příčiny a části. Analyzovány jsou také jeho důsledky a dozvuky. Druhá část práce, zabývající se způsobem, jakým hnutí zobrazovala média, je rozdělena na tři kapitoly. První z nich se zaměřuje na tendence médií obviňovat účastníky protestů z radikalismu. Studenti, kteří se hnutí účastnili, byli nejčastěji označováni jako komunisté nebo beatnici. Tématem druhé kapitoly je osobnost Maria Savia a vliv, jaký na jeho postavení měla média. Role Maria Savia byla médii uměle zveličována a ostatní vůdčí osobnosti byly novináři zcela opomíjeny. Poslední kapitola se zabývá studentskými novinami Daily Californian, které měly velký dopad na vývoj hnutí. Studenti Kalifornské univerzity byli díky tomuto deníku velmi dobře informováni o...
|
|
|
Svoboda projevu na internetu a cenzura jako prostředek k ochraně soukromí uživatelů
Brišová, Jana ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Cílem této práce je poskytnout komplexní analýzu svobody projevu na internetu, jejího porušování a možností uchování soukromí v kyberprostoru založenou na teoretickém průzkumu práva na svobodu projevu, práva na soukromí a zejména jejich ochrany. V návaznosti na tuto teoretickou analýzu pak práce přistupuje k zevrubné analýze digitálního prostředí jako prostoru k realizaci svobody projevu i k narušování osobnostních práv. Zkoumá také vstřícnost digitální sféry k požadavkům uživatelů na uchování soukromí, porušování práva na svobodu projevu a cenzuru internetu, což demonstruje na kazuistikách zemí, jež k těmto krokům přistupují. Na to navazuje hledáním způsobů, které umožňují internetovou cenzuru obejít včetně možnosti anonymního pohybu na internetu. Anonymita rozebírá také jako nástroj k zajištění ochrany soukromí, jakož i zdroje nástrah a nebezpečí.
|
|
|
Svoboda projevu a její postmoderní výzvy v perspektivě euroamerické právní teorie a judikatury
Rybář Holubová, Eliška ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Wintr, Jan (oponent) ; Polčák, Radim (oponent)
Svoboda projevu a její postmoderní výzvy v perspektivě euroamerické právní teorie a judikatury Abstrakt Klíčovou otázkou této disertační práce s názvem Svoboda projevu a její postmoderní výzvy v perspektivě euroamerické právní teorie a judikatury je svoboda projevu v době digitálního obratu. Internet, jako multimediální platforma i komunikační technologie, proměnil svět kolem nás, a to zejména politické, právní, mediální, ekonomické dimenze života postmoderní společnosti. S rozšířením a všudypřítomností internetu se svoboda projevu stále více odehrává v online prostoru, který se stal novým náměstím, novinami, rádiem i televizí. Toto propojené společenství, digitální kosmopolis, s sebou přineslo řadu nových právních výzev, reflektujících napětí mezi globálním virtuálním společenstvím a lokálními právními pravidly. Smyslem této práce je skromně přispět k současné diskusi a v návaznosti na euroamerickou judikaturu a teorii zkoumat tuto novou krajinu svobody projevu. Internet, zejména po nástupu sociálních sítí, redefinoval pravidla hry, ale také proměnil hráče a hřiště. V tomto novém pluralitním modelu existují velmi komplexní vazby mezi uživateli, národními státy, nadnárodními entitami jako Evropská unie, globálními internetovými společnostmi a dalšími aktéry jako nevládní organizace nebo média. Právě tato...
|
|
|
Srovnání amerického a mexického pojetí svobody projevu
Drhlíková, Eva ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Raková, Svatava (oponent)
Svoboda projevu je základním lidským právem, které není důležité pouze pro intelektuální integritu jedince, ale i pro zdravý vývoj celé společnosti. Práce představuje jak obecné argumenty pro svobodu projevu, tak právní ukotvení této svobody ve dvou odlišných právních kulturách. Ve Spojených státech amerických je právo na svobodu projevu zakotveno v prvním dodatku Ústavy, který doplňuje bohatá judikatura Nejvyššího soudu USA. V Mexiku je toto právo upraveno v čl. 6 Ústavy. Práce ukazuje, jak obě země dospěly k současné právní úpravě na základě zkoumání právního vývoje a kulturních hodnot. Hodnoty ve zkoumaných společnostech jsou představeny na základě Hofstedovo kulturních dimenzích. Jádrem práce je komparace právních limitů, která je vytvořena především na základě soudní praxe nejvyšších soudů obou zemí. Je kladen důraz na čtyři hlavní limity, které nejvíce souvisí se svobodou slova: (i) provokativní projev včetně projevu nenávistného, (ii) symbolický projev, (iii) obscenita a (iv) difamace. Kromě právních limitů práce interpretuje i nejvýznamnější faktické limity v obou zemích. Závěrem se autorka zamýšlí nad vztahem svobody projevu a otevřeností společnosti a jejich vzájemné závislosti.
|
|
|
Role médií v hnutí za svobodu slova na univerzitě v Berkeley
Pánková, Tereza ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Bakalářská práce Role médií v hnutí za svobodu slova na univerzitě v Berkeley pojednává o událostech z roku 1964, kdy se Berkeley stalo centrem amerického politického aktivismu. Studentům Berkeley bylo tehdy univerzitní administrativou zakázáno na kampusu provozovat veškeré politické aktivity. Svými protesty se studenti Kalifornské univerzity snažili rozhodnutí administrativy zvrátit. Účastníkům hnutí se nakonec podařilo vedení univerzity přesvědčit a jejich politické svobody byly navráceny. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. První stručně charakterizuje toto studentské hnutí, jeho příčiny a části. Analyzovány jsou také jeho důsledky a dozvuky. Druhá část práce, zabývající se způsobem, jakým hnutí zobrazovala média, je rozdělena na tři kapitoly. První z nich se zaměřuje na tendence médií obviňovat účastníky protestů z radikalismu. Studenti, kteří se hnutí účastnili, byli nejčastěji označováni jako komunisté nebo beatnici. Tématem druhé kapitoly je osobnost Maria Savia a vliv, jaký na jeho postavení měla média. Role Maria Savia byla médii uměle zveličována a ostatní vůdčí osobnosti byly novináři zcela opomíjeny. Poslední kapitola se zabývá studentskými novinami Daily Californian, které měly velký dopad na vývoj hnutí. Studenti Kalifornské univerzity byli díky tomuto deníku velmi dobře informováni o...
|
|
|
Meze svobody: Cenzura, regulace a politická korektnost v literatuře po roce 1989
SEGI, Stefan
Předkládaná práce je zaměřena na zkoumání literární cenzury po roce 1989 a představuje polemické doplnění monografie V obecném zájmu, která se daným obdobím také zabývala. Jádro disertační práce představují čtyři kapitoly, které na základě původního výzkumu zkoumají charakteristické případy cenzury a diskurzu o ní a jež jsou zasazeny do širšího rámce proměn myšlení o cenzuře a politické korektnosti ve sledovaném období. Kapitola věnovaná zákazu skinheadské skupiny vychází z analýzy soudního spisu a na rozboru proměny myšlení o svobodě slova na počátku devadesátých let. Kapitola o cenzuře na poli literatury pro děti a mládež je založena na komparaci různých vydání knih Bohumila Říhy a sledování podmínek, za jakých jsou zásahy do nových vydání textů označeny za cenzuru. Zkoumáním cenzury na internetu se zabývá kapitola věnovaná regulaci virtuální (literární) dětské pornografie a kapitola věnovaná politické korektnosti se pak zaměří na texty a paratexty splatterpunkové literatury. Tato disertační práce by tak měla poskytnout komplexní obraz proměn podob cenzury a myšlení o ní po roce 1989.
|
host ::
RSS.